Firemní programy

Co je stres?

Stres je jeden ze tří klíčových psychosociálních faktorů snižujících výkonnost lidských zdrojů.
V EU je, po bolestech páteře, druhým nejčastějším problémem souvisejícím s prací. Postihuje 28% všech pracovníků v EU. Je zodpovědný za více než 1/4 absencí v práci trvajících déle než 14 dnů z důvodů zdravotních problémů souvisejících s prací. Na základě údajů z roku 1999 se odhaduje, že stres spojený s prací stojí členské státy EU nejméně 20 miliard Euro ročně.

Stres související s prací vzniká tehdy, pokud nároky pracovního prostředí přesahují schopnosti pracovníků vyrovnat se s nimi (nebo je řídit), respektive pokud jsou pracovníci přesvědčeni, že nároky přesahují jejich aktuální schopnosti je zvládat.

Stres (stresová reakce) je psychofyziologická reakce organismu na ohrožení či nadměrnou zátěž. V malé míře je stres motivátorem, může vést ke zlepšení výkonu a přinést uspokojení z dosažení náročných cílů. Pokud jsou však nároky velké nebo trvají dlouho, pak mohou vyvolat stres, který vede k únavě, vyčerpání, poruchám soustředění, zhoršování vztahů, vyšší chybovosti a nežádoucímu pracovnímu chování zaměstnanců, ke snížení tvořivosti, flexibility, schopnosti adekvátně reagovat na rizikové situace či k syndromu vyhoření. Může ovlivňovat pracovníky na všech pozicích, ve všech odvětvích i firmách všech velikostí.
Stresu lze předcházet i eliminovat jeho důsledky.

Komu jsou programy určeny?

Jaký užitek přinášejí?

Vytvářejí odolnou firmu vůči vnějším i vnitřním tlakům.

Snižují systémové ztráty, které jsou způsobené zejména stresem. Jedná se například o nemocnost a absence, fluktuaci zaměstnanců, nedodržování termínů, agresivní komunikaci, sexuální obtěžování, problémy s disciplínou včetně BOZP, chybovost, nehody, snižení produktivity nebo zhoršení kvality výroby či služeb…

Zvyšují soudržnost týmu a kooperace

Pomáhají identifikovat a zefektivnit využití týmových rolí, rozvíjí efektivní týmovou komunikaci, zpřesňují týmové procesy, formují týmové vize a mise, zvyšují kohezi, pomáhají sdílet týmové hodnoty, posilují kooperaci. Zvyšují kreativitu a synergii týmů.

Budují trvale udržitelnou výkonnost manažéra

Zvyšují efektivitu, odolnost vůči stresu, adaptační rezervy a regenerační procesy. Vytvářejí dlouhodobou vysokou výkonnost, navíc v tom, co mne baví. Rozvíjí žádoucí kompetence, pomáhají nalézt osobní vize a mise. Slaďují životní hodnoty, cíle a role s pracovními. Rozvíjí vnitřní motivaci, smysluplnost práce a seberealizaci. Optimalizují životosprávu a mentální hygienu. Snižují rizika civilizačních onemocnění.

Co bychom měli vědět o stresu

Stres je vnitřní stav člověka, který se cítí ohrožený a přitom se domnívá, že jeho obrana proti ohrožení není dostatečná.

Stres je vyvolaný stresorem, podnětem. Některé stresory negativně působí na všechny lidi (zemětřesení, válka), jiné na někoho ano a na jiného ne. Stresor vyvolává stres prostřednictvím emocí, které umožňují organismu bezprostřední, okamžitou mobilizaci všech prostředků pro útočnou či útěkovou reakci (dvě základní reakce na ohrožení). Stres se vyvinul již u našich zvířecích prapředků jako nástroj k přežití v život ohrožujících situacích. Stresová reakce, zrychluje srdeční frekvenci i rytmus dechu, zvyšuje krevní tlak, do krve uvolňuje rezervní cukr a tuk (včetně cholesterolu), jako zdroj energie. Snižuje imunitu a zastavuje regeneraci organismu.

Pokud dojde k fyzické akci (boji či útěku), působky stresové reakce se “spálí” a tělo se opět vrátí do klidového stavu. Pokud k fyzické akci nedojde či stresová reakce trvá neúměrně dlouho nebo se často opakuje, pak je organismus ohrožen „civilizačními chorobami“ – vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, cukrovka II. typu, poruchy imunity, „vyhoření“ apod.

Jak poznám stres na sobě?

Projevy chování a prožívání:

• drobné svalové záškuby (oční víčka, obočí i jiné)
• zrychlené mrkání
• okusování či „ďoubání“ nehtů
• okusování či časté olizování rtů
• nechutenství či přejídání se, zvýšená chuť na sladké
• nadměrná konzumace alkoholu, cigaret či drog
• zvýšená únava, poruchy spánku
• pláč (častý, samovolný nebo „neadekvátní“)
• zrychlená (překotná) mluva, až nekoordinovaná
• neklid rukou, bubnování prsty, cvakání propisovačkou, cinkání s mincemi či klíči,
• nadávky, vulgarismy, křik, emoční výbuchy
• bouchání dveřmi, telefonem či pěstí do stolu
• násilí, šikana nebo sexuální obtěžování
• vzdychání, úpění, zrychlený dech
• nadměrné pocení, lepkavý pot, zrudnutí
• napětí či bolesti ve svalech, šíji, hlavě, zádech
• bušení srdce, problémy se srdcem, pulz v hlavě
• nervozita, úzkost, netrpělivost, podrážděnost, frustrace, vztek, zoufalství, deprese, vyhoření
• problémy v rodinných vztazích, osamělost,
• rizikové chování, nezdrženlivost

Jak poznám stres ve firmě?

Projevy systémových firemních stresorů:

• častá absence v práci, vysoká nemocnost
• vysoká míra fluktuace zaměstnanců,
• nedochvilnost a nedodržování termínů,
• šikana, agresivní komunikace, sexuální obtěžování
• problémy s disciplínou včetně BOZP, chybovost, nehody
• snížení produktivity nebo zhoršení kvality výroby či služeb
• vzrůst nákladů na odškodnění nebo rostoucí výdaje na zdravotní péči
• individualismus, nezdravá soutěživost, snížení týmové spolupráce
• nízká loajalita s firmou, nízká identifikace s hodnotami, vizí a misí
• častá chybná manažerská rozhodnutí, ztížené prosazování rozhodnutí, nízká úroveň autority nadřízených
• nízká motivace pracovníků

Co přispívá ke vzniku stresu?

Jak se bránit proti stresu?

To, zda vyhodnotím zátěž jako ohrožení, závisí mj. na tom, jaké je mé dlouhodobé emoční ladění a jaké jsou mé dlouhodobé postoje k sobě samému, k druhým lidem i ke světu. Jsem-li dlouhodobě úzkostný, depresivní či hněvivý, budu mít větší tendenci dění vyhodnocovat jako ohrožení. Stejně tak, budu-li mít pesimistický či katastrofický postoj ke světu.

Z toho vyplývá, že snižovat stresovou zátěž můžeme ze dvou stran. Můžeme se snažit zmírnit či odstranit stresory (většinou vnější podněty) anebo změnit své vnitřní nastavení, tj. svou připravenost vyhodnocovat podněty jako ohrožení.